Sterilizace v lékařství se zabývá zbavením rozmnožovací schopnosti jedince. Sterilizací rozumíme umělé vyvolání sterility, kterého se dosahuje chirurgickým přerušením, uzavřením nebo odstraněním vejcovodů u ženy a přerušením chámovodů u muže (sterilizace podáním léků není známa). Sterilizace brání oplodnění, ale neodstraňuje ani nepoškozuje samotné pohlavní žlázy (na rozdíl od kastrace). V těle ženy ani muže nedochází k žádným hormonálním změnám po provedeném výkonu, proto patří z hormonálního pohledu k nejšetrnějším metodám antikoncepce. Každý, kdo se rozhodne nebo je mu doporučena sterilizace, musí být informován o nevratnosti provedeného výkonu a následné otěhotnění je možné již jen metodami in vitro fertilizace, IVF.
Sterilizaci ženy lze v současné době provádět laparotomicky (z otevřeného přístupu přes stěnu břišní, nejčastěji současně při císařském řezu), miniinvazivně laparoskopicky (nejčastěji z jednoho vpichu v místě pupku) a hysteroskopicky (uzávěr vejcovodů přes pochvu a dělohu).[1][2] Sterilizace muže probíhá formou podvázání chámovodů.